Tepelná čerpadla zažívají veliký boom a to i díky reklamou budované představě, že toto zařízení vyrábí teplo z ničeho. Jak je to doopravdy? A kdy si raději pořídit elektrické podlahové topení?
I tepelné čerpadlo potřebuje k provozu elektřinu!
Pro "získání tepla", tedy pro přečerpání tepla na vyšší teplotní hladinu, a tedy i pro provoz tepelného čerpadla, je třeba dodat určité množství energie. V praxi to znamená, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru elektrickou energii, a to v poměrně značném množství. Při optimálních podmínkách spotřebovává TČ přibližně jednu třetinu svého výkonu ve formě elektrické energie. Další dvě třetiny tvoří teplo, které je odnímáno z ochlazovaného média. (vzduch, země, voda).
Tepelná čerpadla pro vytápění se dělí v podstatě na tři typy: země/voda, vzduch/voda a voda/voda. Nejčastěji instalovaný typ v Česku je vyrianta vzduch/voda, u typu země/voda je potřeba udělat hlubinný vrt, případně instalovat plošný zemní kolektor. Oboje vyrianty potřebují hodně plochy a vysokou investici.
Pořizovací náklady u teplovodního topného systému s tepelným čerpadlem vzduch/voda jsou cca. 200 tisíc korun. Čerpadlo typu země/voda může být o něco levnější než typ vzduch/voda, potřebné hlubinné vrty nebo zemní kolektor ale stojí další desítky až stovky tisíc korun.
Před samotným pořízením tepelného čerpadla, je třeba starší dům nejdříve zateplit pro snížení tepelných ztrát, S vyššími tepelnými ztrátami jsou pochopitelně i vyšší požadavky na výkon topného zařízení. Bylo by třeba investovat do výkonnějšího zařízení a to v případě tepelného čerpadla, má samozřejmě vliv na vyšší cenu zařízení. Tedy zbytečně vysoké pořizovací náklady. To samé platí, jestliže tepelné čerpadlo zbytečně předimenzujete.
Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo ušetří za rok asi třetinu nákladů na vytápění oproti plynovému kotli a asi dvě třetiny ve srovnání s elektrokotlem. Při zohlednění růstu cen energií se návratnost investice do pořízení tepelného čerpadla pohybuje u starších, hůře zateplených rodinných domů kolem šesti let.
U nízkoenergetických a pasivních domů se návratnost TČ pohybuje okolo 15let, což už obvykle bývá za životností tepelného čerpadla.
Příklad: Novostavba rodinného domu s podlahovou plochou 170m2 s tepelnou ztrátou do 5kW. Tepelné čerpadlo se navrhuje na tepelné ztráty, které se počítají pro nejnižší venkovní teploty (např. -15°C). Pokud je ale venku tepleji, např. jen -5°C, je tepelná ztráta stejného domu pouze cca 2kW. Většinu zimy je tak tepelné čerpadlo předimenzované a nepracuje ve svém optimálním režimu.
Do nízkoenergetických domů je vhodné elektrické topení
Do domů s nízkou tepelnou ztrátou je obzvláště vhodné elektrické podlahové topení EKOHEAT. Na rozhodnutí, jestli se elektrické vytápění rodinného domu vyplatí, či nikoliv, má vliv také počáteční investice, která zatímco u topného systému s tepelným čerpadlem zaplatíte statisíce, pro podlahové topení se investice pohybuje v řádu desítek tisíc. Výhoda elektrických topných kabelů je ta, že vytápí prostor rovnoměrně a udržují stále příjemnou teplotu bez nároku na údržbu, výbornou účinnost a regulovatelnost.